top of page

Ž i v o t o p i s

Hudební skladatel Zdeněk Trnka

Zdeňku Trnkovi je 89 let. Je hudebním skladatelem a komponuje klasickou hudbu na geniální úrovni. Své skladby často tvoří na verše Jaroslava Seiferta (držitele Nobelovy ceny za literaturu), Hálka, Nezvala a dalších slavných českých básníků. Díky jeho hudbě a koncertům můžeme vzdělávat děti a veřejnost nejen o hudbě, ale i o české poezii.

 

Zdeněk Trnka (nar. 18. 7. 1925), původním povoláním pedagog, vynikající profesor českého jazyka a filosofie na trutnovském gymnáziu a později i dalších středních školách na Trutnovsku, se celoživotně věnuje mnohostranným hudebním aktivitám – jako interpret, jako organizátor hudebního života a hlavně jako skladatel. Hudba se stala jeho dominantní vášní již během gymnaziálních studií v Berouně. Tam navíc studoval hru na housle, na klavír a harmonii u ředitele hudební školy Ferdinanda Vodičky, žáka skladatele Vítězslava Nováka. Byl violistou pravidelně koncertujícího studentského kvarteta (spolu s pozdějšími úspěšnými muzikanty, violistou České filharmonie K. Fiedlerem, a s hráčem na lesní roh Symfonického orchestru českého rozhlasu, M. Pospíšilem). Berounské prostředí mělo na rozvoj uměleckých schopností jeho osobnosti významný vliv i tím, že se zde seznámil s tehdy již slavným českým dirigentem Václavem Talichem a že zde navázal hluboké přátelství s básníkem Jaroslavem Seifertem, prvním a dosud jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

 

Skladatelské dílo Zdeňka Trnky, vznikající více než šest desetiletí, je rozsáhlé a formálně i stylově rozmanité. Začínal drobnými skladbami pro sólové nástroje, písňovou a sborovou tvorbou, postupně se pouštěl do komponování komorní hudby pro smyčcový kvartet, pro dechové nástroje a malé orchestry. Je autorem mnoha písní a skladeb pro ženské, mužské a smíšené sbory. Vrchol jeho skladatelského úsilí představují operní díla. Tvorba vokálního charakteru má u Z. Trnky zvláštní význam. Souvisí to s jeho letitou sbormistrovskou a pěveckou praxí a zároveň s jeho citem pro melodii a rytmus jazyka. Láska k poezii jej přivedla ke zhudebňování mnohých textů českých básníků (Seiferta, Nerudy, Vrchlického, Kainara, Skácela), ke zhudebňování biblických textů a k úpravám lidových písní. Libreta jeho operních děl jsou výsledkem vlastního zpracování literárních předloh (dle Shakespeara, Calderona a Nezvala). (http://www.zdenektrnka.cz

  

 

Soprán

Gabriela Jelínková

Operní pěvkyně Gabriela Jelínková patří mezi interpretky dramatických sopránových partů nejen v České republice, ale i  v zahraničí. Mezi stěžejní role jejího repertoáru patří např. Turandot, Cio-Cio-San, Salome, Rosalinda, Marie (Vojcek) či Cizí kněžna.

Po absolvování Konzervatoře v Českých Budějovicích vystudovala prestižní hudební Univerzitu Mozarteum v Salcburku - obory Sólový zpěv a Píseň a oratorium ve třídě světově proslulého barytonisty Wolfganga Holzmaira.  Dále se zdokonalovala u světových operních hvězd, např. Claudie Viscy, Barbary Daniels,   KS Jutty Vulpius, Anne-Sophie Schmidt, Petera Dvorského či Antonie Denygrové. 

(http://www.gabrielajelinkova.com)

 

 

Kühnův smíšený sbor patří do hudebního světa už celé půl století. Vznikl v roce 1959 připojením mužských hlasů k původně ženskému komornímu sboru, který založil ještě během svých studií na AMU v roce 1958 Pavel Kühn. Navázal tak na práci svých rodičů - Markéty a Jana Kühnových, zakladatelů novodobé české sborové tradice. Kühnův smíšený sbor se dodnes řadí mezi špičková pěvecká tělesa. (http://www.kuhnchoir.cz/index.php)

 

Ženská část Kühnova smíšeného sboru 

 

bottom of page